1933 - 1999
Rodačka z Bechyně, na prkna ochotnického divadla vstoupila jako osmnáctiletá Anička Zemanová rolí Míny ve Štolbově hře „Na letním bytě“. Za dobu své aktivní herecké činnosti hrála ve více než dvou desítkách her. Její součastníci si jistě vzpomenou na Aničku s dlouhými copy, které si splétala ze svých bohatých vlnitých vlasů. Hrála v nich i Karolku ve hře G. Preisové „Její Pastorkyňa“ v r. 1955. To už měla za sebou desítku rolí, které odehrála v letech 1952 – 1955. Byla mezi nimi i role Dorotky v Tylově „Strakonickém dudákovi“. V r. 1957 si s chutí zahrála Káču v úspěšné inscenaci Drdových „ Hrátek s čertem“. V témž roce se provdala a na čas opustila jeviště, aby se věnovala rodině.
Kromě nadání hereckého byl u Aničky i výrazný talent pěvecký a hudební. Měla krásný čistý soprán a dobře hrála na kytaru. Oboje zúročila nejen jako sólistka pěveckého sboru, ale i na divadle, např. v roli Madly ve Vachkově hře „Bidýlko“ v r. 1975. Její poslední zaznamenanou rolí je role Nory v komedii „Výslech po italsku“ z r. 1976.
I když opustila jeviště, neopustila divadlo. Účastnila se dál akcí souboru, pracovala ve výborech ochotnických maškarních plesů, a především byla spolehlivým zázemím svému muži Zdeňkovi, který je dodnes kmenovým hercem a nepostradatelným technikem divadla, i synovi, který už jako patnáctiletý debutoval rolí Toniho v Čapkově „Matce“ a sklidil za svůj herecký projev obdiv diváků i odborných porot. A ještě něco zbývá dodat. V 70. letech vznikla tradice besed hostujících pražských herců s našimi ochotníky vždy po představení. Na tato přátelská posezení připravovaly ženy malé pohoštění a tady získala proslulost Aniččina specialita – krajkovice – a to proslulost značnou, protože se o ní pochvalně hovořilo i v zákulisí ND.
Anička byla člověk laskavý a vstřícný, v její blízkosti bylo dobře a bezpečně. Zarmoutila nás jen jednou, bohužel definitivně; to když zlá nemoc ani jí nedopřála prožít bezbolestně plný počet let. Rozloučili jsme se s ní v srpnu 1999. Patří k nezapomenutelným legendám bechyňského amatérského divadla.
Podle kroniky DS Lužnice a ze vzpomínek současníků i vlastních sestavila M.Kubešová
