Bechyňský most zvaný Bechyňská duha

Bechyně dosáhla na počátku našeho století železničního spojení s Táborem, ale dráha končí na levém břehu Lužnice. Od dvacátých let se stále naléhavěji projevuje potřeba nového spojení obou břehů řeky, když starý železný most v Zářečí s dvoumetrovou jízdní dráhou a nosností do 30 q již nevyhovoval vzrůstající potřebě dopravy a průmyslu. Okresní správní komise v Bechyni uvažovala již od r. 1922 o způsobu řešení nového mostu a došla k přesvědčení postavit nový most ve výši obou rovin mezi železničním nádražím a městem, v nejužším místě údolí Lužnice. A tak bylo 11. září 1924 zadáno ing. dr. Ed. Viktorovi vypracování detailního projektu mostu s prodloužením elektrické dráhy přes nový most do města.

Bechyně dosáhla na počátku našeho století železničního spojení s Táborem, ale dráha končí na levém břehu Lužnice. Od dvacátých let se stále naléhavěji projevuje potřeba nového spojení obou břehů řeky, když starý železný most v Zářečí s dvoumetrovou jízdní dráhou a nosností do 30 q již nevyhovoval vzrůstající potřebě dopravy a průmyslu. Okresní správní komise v Bechyni uvažovala již od r. 1922 o způsobu řešení nového mostu a došla k přesvědčení postavit nový most ve výši obou rovin mezi železničním nádražím a městem, v nejužším místě údolí Lužnice. A tak bylo 11. září 1924 zadáno ing. dr. Ed. Viktorovi vypracování detailního projektu mostu s prodloužením elektrické dráhy přes nový most do města.

V letech 2003 - 2004 proběhla celková rekonstrukce mostu a v roce 2014 byl prohlášen národní kulturní památkou.