Město Bechyně

Josef Šatra se narodil 11.prosince 1845 ve Střelohošticích ve strakonickém okrese, zemřel 11. ledna 1929 v Bechyni. Tento zasloužilý učitel a vzorný kronikář byl jmenován učitelem v roce 1877 na tehdy pětitřídní občanské škole v Bechyni. Oženil se 10.9.1883 s industriální učitelkou Marií Hruškovou (4.8. 1856 - 23.6.1930) a společně s tchánem vystavěli na náměstí dvouposchoďový dům (dnes Dům s pečovatelskou službou města Bechyně, nám. T. G.Masaryka čp. 7). Byl to příkladný pan učitel, který vychoval celé generace k tomu pravému vlasteneckému cítění, skromnosti a poctivému životu. Osud mu nedopřál mít vlastní děti.

Z jeho kroniky:
„Místní školní rada nestarala se dříve o místnost pro 5.třídu, až teprve koncem měsíce října (1883) najala světnici s krámem u pernikáře K.Burdy u kláštera. Příční zeď, dělící tyto dvě místnosti, odstranili, krámové dveře zazdili, ponechavše jen okno. Tyto dvě místnosti s nízkým klenutým stropem byly vlhké, podlaha prohnilá, kamna špatná, a v té světnici se vyučovalo po 5 let přes 70 žáků. Pisatel této kroniky uče v té světnici po třech nedělích onemocněl zánětem kloubovním a po 6 týdnů ležel trpě hroznými bolestmi. Tato nemoc zanechala mu následky po celý život.“ „Roku 1895 sbor učitelský obecné školy a někteří páni ze školy keramické uspořádali o svatodušních svátcích pěknou výstavu starožitných předmětů ve třech světnicích domu okresního zastupitelstva. Sneseno ještě tolik pěkných předmětů ze všech možných odvětví, že jsme se až divili, kde se jich tolik zde v Bechyni a okolí ještě zachovalo po tolika obchůzkách cizích sběratelův. Výstavka zdejší byla předpravou pro výstavu českou národopisnou t.r. pořádanou v Praze.“

„Nedlouho po mém nastoupení do Bechyně hleděl jsem seznati dějiny města, zámku i kláštera,bych, jsa zde učitelem, poněkud znal jejich děje. Brzy dostaly se mi do ruky dějiny Bechyně od Labe (Jindřich Labe, kněz v bechyňském františkánském klášteře; vydal modlitby „Bůh má jediná naděje a mé jediné útočiště“ Vídeň,1826, „Vysvětlení katolicko-církevních obyčejů a slavností“- Praha,1840, přispíval do Včely a zabýval se dějinami Bechyně), mnicha zdejšího kláštera františkánského. Pročítaje je, seznal jsem, že psány byly té doby více pro obnovu a rozšíření poutí k zázračným sochám matky Boží.

Během let vyptával jsem se starých občanů na rozličné události zdejší, zaznamenával jsem část po části. Přispěním zdejších rodáků pp. Eduarda Malého, prof.v Novém Bydžově a JUDra Petra Nesýho (JUDr Petr Nesý, nar. 1866, syn truhláře, advokát v Praze,věnoval se historii Bechyně), nyní advokáta v Praze, dostalo se mně mnoho cenných výpisků, za čemž jim srdečně děkuji. Taktéž děkuji p. Karlu Židlickému, prof. zdejší keramické školy, za ochotně provedenou ozdobu titulního listu. Pro krátkost času a obtížný přístup do zámeckého a posud neurovnaného archivu městského jest mnohá část kroniky této nedosti jasna a kusa, což ponechávám budoucímu a povolanějšímu historiku k plnějšímu a důkladnějšímu pojednání. Znám dobře nedostatky a poklesky této kroniky, ale račiž, milý čtenáři, přijati jí s tou dobrou vůlí, s jakouž láskou jsem začal 5.IV.1907 i dopsal já 8.III.1912, -Josef Šatra.“

2.díl Kroniky vydal r.1922, třetí díl uložil ve Spořitelně m. Bechyně s tím , aby se uveřejnil až po delší době po jeho smrti. O tomto třetím díle nic nevím.

Patřil jako většina tehdejších učitelů a profesorů k avantgardě politického, společenské a kulturního života ve městě (člen pěveckého spolu Lužničan i jejího Hudebního kroužku, Národopisného kroužku a jiných).

Vážený pane Šatro, vážíme si Vaší skromnosti, ale hlavně Vaší perfektní práce kronikářské. Bez té by nevznikla kronika další, a to p. učitele Arnošta Chleboráda i pak později p. Josefa Buriana.

- ap -

Literatura:
Šatra, Josef : Paměti města Bechyně 1.díl 1912, 2.díl 1922
Burian, Josef: Kronika města Bechyně l.díl, 2.díl